Klub pro předškoláky trochu jinak: bezpečí, vlastní tempo a prostor pro samostatnost

Ne každé tříleté nebo čtyřleté dítě je připravené bez obtíží strávit celý den v novém prostředí bez rodiče. A ne každá rodina hledá klasickou mateřskou školu. Některé děti potřebují více času na seznámení s prostředím, navázání vztahu s dalšími dětmi a dospělými a postupné získání jistoty, že nové místo je pro ně bezpečné.

Právě z této potřeby se postupně vyvinul EduCorn Klubík – prostor pro předškolní děti, jejich sourozence i rodiče, který už šestým rokem stavíme na respektu k individuálním potřebám dítěte, dobrovolnosti a přirozeném rozvoji samostatnosti.

Samostatnost nemusí začínat odloučením

Jedním z důležitých principů Klubíku je možnost rodiče zůstávat. Dítě tak nemusí hned při prvním setkání zvládnout odloučení, nové prostředí, nové dospělé i skupinu dětí současně. Může se nejprve rozkoukat, pozorovat dění a postupně se zapojovat podle toho, jak získává jistotu.

Přítomnost rodiče přitom nevnímáme jako překážku osamostatňování. Naopak může dítěti poskytnout bezpečnou základnu, ze které se postupně vydává dál. Předškolní děti proto mohou podle své připravenosti začít zůstávat část dne také v péči našich průvodců.

Nejde nám o to, jak rychle dítě zvládne být bez rodiče, ale zda se k samostatnosti dostává s důvěrou v prostředí, ostatní děti, dospělé i samo sebe.

Připravený program ano. Povinný program ne.

V Klubíku pravidelně připravujeme tvoření, experimenty, práci s různými materiály, společné projekty, hry i venkovní aktivity. Připravený program ale chápeme jako nabídku, nikoliv jako úkol, který musí ve stejnou chvíli splnit všechny děti.

Jedno dítě se může do aktivity pustit okamžitě, jiné ji nejprve pozoruje a další se věnuje vlastní rozehrané hře. Některé děti využijí připravený materiál úplně jiným způsobem, než jsme původně předpokládali. Právě takové situace považujeme za cenné, protože dítě není pouze příjemcem programu, ale může samo ovlivňovat, čemu se bude věnovat a jakým způsobem.

Role průvodce proto nespočívá jen v přípravě aktivit. Vytváří podnětné prostředí, nabízí možnosti, všímá si zájmů dětí a pomáhá jim jejich nápady realizovat.

V praxi tak například z jednoduchého tvoření vznikl nápad postavit větší raketu s motory. Jindy si dítě přálo vytvořit jeřáb a průvodkyně pro další setkání dohledala způsob, jak jeho představu uskutečnit. Při společném projektu města snů zase mohlo každé dítě přispět vlastní částí – od parku a kina až po silnice, lampy nebo nemocnici.

Volná hra není čas mezi „skutečnými“ aktivitami

Významnou část dne tvoří také volná hra. Nechápeme ji jako výplň času mezi organizovaným programem, ale jako přirozený prostor pro učení a rozvoj sociálních dovedností.

Při společné hře děti komunikují, rozdělují si role, vyjednávají pravidla, řeší neshody a učí se reagovat na potřeby ostatních. Při stavění nebo tvoření zase plánují, hledají řešení, zkoušejí různé postupy a musí se vyrovnat s tím, že první nápad nemusí vždy fungovat.

V takových situacích se přirozeně rozvíjí samostatnost, komunikace, spolupráce, tvořivost, vytrvalost, odpovědnost i schopnost řešit problémy. Ne vždy je proto potřeba dětské učení organizovat. Často je mnohem důležitější vytvořit kvalitní prostředí a poskytnout dítěti dostatek času, aby v něm mohlo samo jednat.

Den má svůj rytmus, ne pevný scénář

Běžný den v Klubíku má určitou strukturu, není však rozdělený na sérii přesně ohraničených lekcí. Rodiny postupně přicházejí, děti se potkávají s kamarády a rozehrávají vlastní hry. Vedle toho je připravená společná aktivita, tvoření nebo experiment, je čas na jídlo, práci v ateliéru a podle počasí také pobyt venku.

Každý den proto může vypadat trochu jinak. Někdy převládne tvoření, jindy experimentování nebo společný projekt. Za hezkého počasí může velká část programu pokračovat na hřišti, v parku nebo komunitní zahradě.

Flexibilita pro nás neznamená absenci pravidel. Děti se učí respektovat společný prostor, osobní věci ostatních, bezpečně zacházet s materiály a podílet se na péči o prostředí. Svoboda dítěte tak existuje v jasných a srozumitelných hranicích.

Klubík vytvářejí také rodiče

Důležitou součástí Klubíku jsou samotní rodiče. Nejsou pouze doprovodem dítěte, ale postupně se stávají součástí komunity. Sdílejí zkušenosti, doporučují zajímavá místa a akce, přicházejí s nápady na společné výpravy a přirozeně vznikají vztahy, které mohou pokračovat i mimo EduCorn.

Právě komunitní rozměr považujeme za důležitý zejména pro rodiny, které nevolí klasickou mateřskou školu. Klubík dětem umožňuje pravidelně se setkávat se známou skupinou dětí a dospělých, budovat vztahy a získávat zkušenost se společným fungováním. Rodičům zároveň nabízí možnost být v kontaktu s dalšími rodinami, které řeší podobná témata.

Alternativa ke školce nemusí znamenat méně příležitostí k samostatnosti

Někdy se setkáváme s představou, že dítě potřebuje být od rodiče oddělené, aby se naučilo fungovat samostatně. Naše zkušenost z Klubíku ukazuje, že cesta může vypadat i jinak.

Dítě může nejprve přicházet s rodičem, postupně poznávat prostředí, děti a průvodce a teprve s rostoucí jistotou zkoušet zůstávat samo. Samostatnost pak není výsledkem toho, že dítě jednoduše musí situaci zvládnout, ale přirozeným důsledkem vztahů a důvěry, které si v prostředí vytvořilo.

A právě o takové prostředí se v EduCorn Klubíku snažíme.

Přijďte Klubík poznat

EduCorn Klubík je určený rodinám, které hledají respektující prostor pro předškolní dítě, možnost postupné adaptace, smysluplně strávený společný čas nebo komunitu dalších rodin.

Z textu se ale atmosféra místa předává jen obtížně. Proto je podle nás nejlepší přijít se osobně podívat, poznat prostředí a průvodce a nechat dítě chvíli pozorovat, hrát si a samo zjistit, jak se u nás cítí.

Pro nový školní rok máme prostor pro několik dalších rodin. Pokud vám náš způsob fungování dává smysl, rádi vás v EduCornu přivítáme na návštěvě.